Žijeme v době, kdy je snadné podlehnout iluzi, že existuje nějaký ideální životní styl, ideální vztah, ideální partner. Sociální sítě, duchovní guruové, koučové a motivační videa nám denně servírují obrazy toho, jak by náš život "měl" vypadat. A tak si mnozí lidé začnou myslet, že jejich vlastní život – se všemi jeho nedokonalostmi, obyčejnými dny, tichými večery, někdy i neshodami – není dost dobrý. Začnou toužit po něčem, co vidí venku. Po ideálu. Jenže pravda je taková:
Nespokojenost často pramení z toho co, si myslíme nebo cítíme, že bychom měli mít. V poradně vídám, jak lidé kvůli těmto venkovním ideálům začnou bořit své vlastní rodiny. Místo, aby se zamysleli sami nad sebou a specifikovali si - co mi chází a proč? Kde žiji, co buduji, jaký vztah vytvářím a s kým? Nevidí svou vlastní realitu, ale iluzi své vlastní nespokojenosti. Najednou jim jejich partner připadá málo vědomý. Jejich vztah málo vědomý. Jejich život málo "správný". A místo toho, aby se učili spolu mluvit a růst, začnou hledat "samostatně" venku. Nového partnera, nové štěstí, nové začátky.
Jenže štěstí není někde jinde.
Štěstí se rodí tam, kde jste ochotni stát tváří v tvář vlastní pravdě – i té nepohodlné.
Ve skutečném životě nejde o to být ideální, ale milovat se tak, jak nám se to společně líbí a být spolu i přes nedokonalosti. Učit se komunikovat. Pochopit, že růst není o výměně lidí v našem životě, ale o hlubší práci s tím, co už máme.
Rodina není projekt, který byste měli neustále opravovat podle návodů z internetu. Rodina je živý organismus. Dýchá s vámi. Reaguje na vaši pravdivost i nepravdivost. Zraňuje se i léčí s vámi. Roste podle toho, jak jste ochotni být pravdiví – sami k sobě i k sobě navzájem. Pevné vztahy nejsou postavené na dokonalosti, ale na bezpečném a svobodném prostoru, kde je možné vyjádřit své potřeby, obavy i sny. Když se učíte mluvit o svých pocitech, vytváříte prostor pro skutečné spojení. Když místo útěku zůstáváte a hledáte společná řešení, učíte sebe i své blízké odvaze a lásce.
Ano, někdy je třeba odejít – pokud vztah opravdu ničí, ubližuje, je plný násilí nebo beznaděje. Ale ve většině případů by často stačilo - přestat věřit na ideály a začít budovat něco opravdového z toho, co už máme.
Ještě jednu věc považuji za důležitou říct: Naše děti se učí podle nás. Učí se, jak vypadá láska, když vidí, jak ji žijeme. Když jim ukážeme, že láska není o vnějších ideálech, ale o schopnosti vzájemné podpory, spolupráce, růstu, komunikace – dáme jim něco, co žádný internetový návod nenahradí.
Není to slepé následování cizích rad. Není to rychlý odchod tam, kde tráva vypadá zelenější. Skutečný růst je schopnost dívat se s laskavostí na sebe i na ty, kteří jsou vedle nás.
Proto než odejdete za nějakým ideálem, zastavte se. Podívejte se jinýma očima. Možná to největší bohatství už máte doma – jen je potřeba ho začít znovu vidět.
Nesrovnávejte svůj život s cizím ideálem. Pěstujte odvahu společně růst a nechtějte hned utíkat. To největší bohatství často roste právě tam, kde jste ochotni vidět lásku i v její nedokonalosti.
Moje práce není o tom, abych vám pomáhala bořit vztahy. Mým posláním je – pokud je to jen trochu možné – pomáhat vztahy uzdravovat, propojovat a budovat vzájemnost. Někdy stačí málo: jiný pohled, otevřenější rozhovor, podpora v těžké chvíli. Osvětlit současný stav, současné životní období, co vše ovlivňuje vaše rozhodování a cítění. Ve své poradně Spokojené místečko nabízím bezpečný prostor, kde se společně podíváme na to, jak znovu najít cestu k sobě – k sobě samým, ke svým blízkým i k životu, který je skutečný a váš.
Online zpráva
Žijeme v době, kdy je snadné podlehnout iluzi, že existuje nějaký ideální životní styl, ideální vztah, ideální partner. Sociální sítě, duchovní guruové, koučové a motivační videa nám denně servírují obrazy toho, jak by náš život "měl" vypadat. A tak si mnozí lidé začnou myslet, že jejich vlastní život – se všemi jeho nedokonalostmi, obyčejnými dny,...
V pondělí 31. března jsem měla tu čest být hostem televizního pořadu Sama doma na ČT1, kde jsme společně s moderátorkou Bárou Černoškovou otevíraly krásné a hluboké téma – japonský koncept Ikigai. Jednalo se o iniciativu České televize přiblížit tento smysluplný přístup k životu i českým divákům.
V tomto článku vás vezmu na cestu objevování japonského konceptu zvaného "Ikigai", který spočívá v hledání malých okamžiků štěstí v každodenním životě. Zapomeňte na shon s velkými cíli a nabitým programem, Ikigai je o přijímání malých radostí života a pečování o ně. Jaký je váš důvod, proč každý den vstáváte z postele?
Tento test slouží pouze jako orientační nástroj a neměl by být považován za vědecký diagnostický prostředek pro identifikaci vysoké citlivosti (HSP). Nicméně, poskytuje příležitost k posouzení vaší citlivosti a identifikaci oblastí každodenního života nebo situací, kde vás zvýšená citlivost může negativně ovlivňovat. Test obsahuje 46 otázek a...
