Některé události mohou mít tak hluboký dopad na náš život, že i po mnoha letech mohou stále výrazně ovlivňovat naše každodenní fungování. Mnoho lidí v sobě nosí roky pocit strachu, smutku, studu, viny, bezmoci nebo lítosti. Tyto pocity mohou být zakořeněné v minulých traumatech, které nebyly nikdy zcela zpracovány. Jak se ale můžeme z těchto pout minulosti osvobodit a najít nový směr?
Jakákoli událost, která má trvalý negativní vliv na něčí život, může zanechat traumatickou vzpomínku. Tyto vzpomínky jsou často doprovázeny intenzivními emocemi, živými obrazy a fyzickými reakcemi, které se opakovaně aktivují v situacích připomínajících původní traumatickou událost. Může to být například určitý zvuk, vůně nebo obraz, které vás náhle přenesou zpět do doby, kdy trauma vzniklo, a vyvolají silné emocionální a fyzické reakce, které jste tehdy prožívali.
O traumatu mluvíme, pokud vzpomínky na šokující události neustále vyplouvají na povrch a způsobují děsivé obrazy, re-zážitky, flashbacky nebo noční můry. Často se k tomu přidávají i úlekové reakce, ostražitost a vyhýbavé chování, které ačkoli působí nevědomě, tak velmi silně zasahují do běžného života. Tento stav je známý jako posttraumatická stresová porucha (PTSD). Trauma může také vést k dalším psychickým potížím, jako jsou úzkostné stavy, záchvaty paniky, deprese, pocity viny nebo nedostatek sebevědomí.
Nevyřešené trauma může ovlivňovat váš každodenní život mnoha způsoby. Situace, které (často nevědomě) vyvolávají vzpomínku na trauma, mohou aktivovat reakci boj/útěk/zmrazení a biologické a somatické změny a chování, které bylo původně zaměřeno na přežití. I když vám tyto strategie mohly v době vzniku traumatu pomoci, z dlouhodobého hlediska jsou destruktivní a mohou vás uvěznit v neštěstí. Místo ochrany vás mohou držet v sevření minulosti, což může vést k psychickým a fyzickým problémům, jako jsou úzkost, deprese, obsedantní chování nebo dokonce vážná onemocnění.
Když se snažíte zvládnout trauma, můžete nevědomě používat různé strategie přežití, jako je ignorování, bagatelizace nebo popírání traumatu, hledání rozptýlení, obviňování ostatních nebo separace a stažení se do sebe. Tyto strategie však nejsou dlouhodobým řešením a často vedou k dalším problémům, jako je izolace, perfekcionismus, agresivní chování nebo znecitlivění vůči vlastním emocím a potřebám.
Pokud se v tomto článku poznáváte, vězte, že existuje cesta ven. Trauma lze zpracovat pomocí holistické terapie s transpersonálním rozsahem, která se zaměřuje na jemný a citlivý přístup k odblokování i těch nejhlouběji skrytých traumat. Tato terapie vám může pomoci zbavit se napětí a stížností spojených s traumatem a umožní vám vymanit se ze sevření minulosti. Můžete tak najít nový směr ve svém životě a vydat se cestou, kterou si sami zvolíte. Můžete také získat praktické podpůrné pracovní listy a tipy, jak se opět cítit v bezpečí a jak, pozitivní změny bezpečně převádět do běžného života.
Trauma odpojuje klienta od jeho těla a zdravé mysli i srdce. Způsobuje, že vědomí těla je narušeno. Jedním z důvodů, proč je holistická terapie tak účinná i u klientů s traumatem, je to, že si klienti uvědomují, jak daleko se vzdálili od svého přirozeného zdraví.
U každého traumatizovaného klienta, s nímž jsem se setkala, je přítomen strach ze symptomů traumatu a zároveň hluboká touha vrátit se k celistvému pocitu sebe sama. Tato touha vychází z hlubokého poznání těla, které ví, že existuje cesta zpět ke zdraví. Klíčem k naplnění této touhy je somatické uvědomění a velká odvaha člověka - postavit se a jít.
V životě přijdou chvíle, kdy je hlava plná myšlenek, tělo napjaté a všechno se zdá těžké. Někdy cítíme, že ztrácíme směr, nevíme, co dřív, nebo máme pocit, že se točíme v kruhu. A právě tehdy pomáhá se zastavit – zhluboka se nadechnout – a vrátit se k sobě.
Možná už se vám to také stalo. Na první pohled je "všechno v pořádku", ale uvnitř sebe cítíte zvláštní neklid. Tělo je napjaté, myšlenky jsou rozlétané, spánek je neklidný, emoce jako na houpačce. V hlavě vám zní logické vysvětlení: "Vždyť se nic neděje." Ale tělo říká něco docela jiného. Proč? Tělo si pamatuje věci, které mysl...
